SMALL LIFE CHANGES TO HAPPINESS

Jednou za nějakou dobu mívám potřebu podstoupit změnu. Většinou po nějaký další uzavřený kapitole v životě. Nemusí se jednat o nic, co by mě výrazně ovlivnilo, ale cítím nutnost udělat něco pro to, abych tu uzavřenou kapitolu zapečetila.

To, s čím jsem byla do teď spokojená se mi doopravdy skoro až zhnusilo. A konkrétně jde o mou barvu vlasů. Před půl rokem jsem se nechala znovu přebarvit na brunetu a byla utvrzená v tom, že si nechám vlasy odrůst na svou přírodní hnědou.
Jenže to bych nebyla já, aby mě to nepřestalo bavit. Dokonce jsem přemýšlela nad radikálním zkrácením, ale to bych dřív nebo později oplakala. Tím jsem si bohužel jistá.

Mám v hlavě jasnou představu, což se mi už dlouho nestalo, jenže až kadeřník vezme barvu do ruky budu zas ta nejistá a nerozhodná holka, jakou moc dobře znám.
Ať bude můj strach jak velikej chce, už bude pozdě na to si všechno rozmyslet a odejít. Jednou jsem si řekla, že to bude takhle, tak to tak bude!

Odcházet budu jako ta stejná, nerozhodná a věčně nejistá holka, ale budu v sobě chovat lepší pocit z odhodlání a z toho, že jsem pro sebe udělala něco, co mě ve vlastních očích změnilo. A pak už jenom počkat, kdy mě ta slavná změna přestane bavit.

Ještě větším krokem, který plánuju je vzdát se živočišných produktů. Ne na stálo, ale na nějakou dobu. Říkám tomu "fáze pročištění".
Cítím, že nejsem ve svým těle spokojená a chci podstoupit radikálnější změnu, abych očistila sebe i mysl od špatností, co mi nedělají dobře.

Od doby, co jsem měla velký psychický a s tím i spojený zdravotní problémy se moje tělo pozměnilo. Nedokážu prasit jako jsem bývala zvyklá prasit do tý doby, protože pak to dostávám sama od sebe pěkně sežrat. Naučila jsem se jíst zdravěji a přiměřeně tak, abych neležela v křečích ještě další měsíc.
Ne vždy mám vůli nezhřešit a čas od času prožívám období, kdy hřešim jak jen to jde.

Maso k životu nepotřebuju a to je něco, co si uvědomuju stále častěji. Nejsem ani milovník mléčných výrobků a co jediný mi bude chybět jsou tvarohy a čokolády. Naštěstí už existuje tolik jiných variant, že se přestávám děsit toho, že selžu a těším se na to, jak na sebe budu moct být pyšná.

Taky jsem teď zlenivěla. Napsala jsem si menší nakopávací seznam, jako že mám třeba za měsíc nachodit alespoň 200 kilometrů a naběhat nejmíň 50. Nechápu, jak můžu být tak aktivní a nabitá, i když za měsíc je to zase pravej opak a takhle pořád, pořád dokola.
Jednou nahoře, pak dole.

Je jenom na nás jak sami se sebou a svým tělem naložíme. Horší je se do změn dokopat.
Nikdy není pozdě na změnu a už vůbec není čas ztrácet čas!

Plánuješ teď nějakou změnu ve svým životě? Jakou?
S láskou,



You May Also Like

4 COMMENTS

  1. Já plánuju začít se sebou něco dělat. Nejsem se svojí postavou spokojená a psychice to nepřidává. Když jsem dřív hrála a cvičila každý den, bylo mi líp. Takže začínám s lepší stravou a taky cvičením. Už po několikátý, protože mi to nikdy nevydrží, ale tentokrát to snad dokážu.
    marketa-h.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
  2. Mě se to taky vždycky moc dlouho nedaří a když, tak to přestanu zvládat kvůli škole nebo onemocním a nemůžu, i když bych chtěla...
    Tak držím palce, ať to jde podle tvých plánů a jsi sama se sebou spokojená ♥︎

    OdpovědětVymazat
  3. Ja mám v sebe proste stále nejakú potrebu niečo meniť. Vždycky to tak bolo. Teraz (vlastne už dlho) cvičím a to mi potvrdilo, že keď človek niečo chce, tak sa to naozaj dá. A nemám rada stereotypy, takže podľa mňa o tom to všetko je, život je o zmenách :)

    ORLLING

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hezký komentář a pravdivý:) Děkuju za něj a držím palce!

      Vymazat