INTERVIEW | VERONICA LEROY

Verča (24) - Slečna na veganské stravě, která cestuje, vlastní značku oblečení Plenty of Pease 
a točí na youtube 
VERONICA LEROY ◄

Co byl hlavní důvod toho, proč jsi zvolila cestu k veganství a jak se od té doby změnil tvůj pohled na veganství (jestli podporuješ veganství z toho prvotního důvodu nebo už máš k veganství novou cestu)?
K rostlinný stravě a později k veganství jsem se dostala přes zdravotní stránku věci. Je to dlouhý příběh, ale prostě jsem zjistila, že živočišný produkty jsou nezdravý. Jak jsem si o tom zjišťovala více, samozřejmě jsem se dostala k environmentálnímu hledisku a k tomu, jak je pro naši planetu živočišná výroba zatěžující, no a hlavně k etické stránce věci. 
Vždycky jsem milovala zvířata a podle mě jsem tak nějak v hloubi duše věděla, že není ok je jíst, ale když vám to od mládí okolí a celá společnost vtlouká do hlavy, je těžký si uvědomit, že je to v pořádku není. S rostlinnou stravou jsem začala ze zdravotních důvodů, ale vegankou jsem zůstala kvůli soucitu se zvířaty. Nikdo nechce, aby bylo zvířatům ubližováno a nikdo by nechtěl, aby někdo trápil pejska nebo kočičku. Musíme si jen uvědomit, že ostatní zvířata mají stejný právo na život, jako naši domácí mazlíčci. To je to, o čem veganství doopravdy je. O soucitu se zvířaty a o jejich nezneužívání pro naši potřebu. 

Byly nebo ještě jsou nějaké potraviny, které nejsou veganské a máš na ně třeba chuť nebo ti vyloženě chybí? Co bys poradila začínajícím veganům, kteří bojují s chutěmi na něco, co jako “nevegani” měli rádi?
Já osobně na žádný neveganský potraviny chuť nemám. Když vím, co vše za tím je, jak to ubližuje zvířatům, planetě a i našemu zdraví, vůbec mě to nepřitahuje, spíš odpuzuje. I když já sama jsem ze začátku svého veganství nejedla žádný náhražky, protože jsem nějak neměla tu potřebu, chápu, že některým lidem dělají změny větší problém a poradila bych jim si ze začátku dělat svý oblíbený jídla, ale ve veganský variantě – Burgery, sushi, ale i svíčková, guláš nebo třeba palačinky a dorty – vše se dá udělat vegansky a na internetu je spoustu receptů  

Jakým způsobem lidem veganství představuješ a jakou formou bys někoho přesvědčila, že je veganství neškodné a dokonce i užitečné - pokud by si stál za tím, že to tak není? Jsou totiž vegani, kteří veganství lidem doslova vtloukají do hlavy a pak jsou tu ti, kterým je to skoro jedno - ať si každý volí cestu jakou chce.
Já nejsem ani jeden z typů lidí, který jsi zmínila. Osobně neznám moc veganů, kteří by to někomu vyloženě cpali nebo by jim to naopak bylo jedno. Takoví lidé jsou opravdu výjimky a zažila jsem je hlavně v historkách. Nutit někomu cokoliv, ať už jde o veganství nebo něco jiného, nemá smysl. Když člověk nechce poslouchat, tak poslouchat nebude. Já se snažím člověku přiblížit aspekt, který je mu podle mě nejbližší. Někomu je jedno co je a není zdravý a vůbec ho to nezajímá, ale je mu blízká třeba ekologie, popřípadě má rád zvířata. 
Každý se najdeme v něčem jiném a až po tom, co akceptujeme veganství a budeme tomu otevření, začneme přicházet na to, že jsou důležitý všechny zmíněný věci. Konkrétně ohledně zdraví je dle mýho názoru dostačující, že rostlinnou stravu schvaluje spousta významných odborných institucí a některé jí i doporučují jako zdravější variantu. Krásné shrnutí v češtině je například tady 

Kdyby sis mohla vybrat, jestli sdílet život přes YouTube nebo přes Instagram, kterou cestu by sis vybrala? (Tohle bude asi hodně zákeřná otázka, já vím :D )
Není lehký si vybrat jedno nebo druhý a nejlepší je samozřejmě šířit veganství na co nejvíce sociálních sítích, aby se dostalo mezi co nejvíce lidí. Kdybych si ale měla vybrat, určitě to bude YouTube, protože mám pocit, že člověk může sdělit mnohem více formou videa než formou fotografie a je to osobnější. Viděla jsem i průzkum, kde zjišťovali, jak lidé přišli k veganství a na prvním místě bylo YouTube. Skvělý na něm je i to, že občas vyhodí lidem i video, který by normálně nehledali. Oni na něj zvědavě kliknou a třeba se dozví o tom, že veganství vůbec existuje a možná je to k veganství i nakopne.

Mohla bys představit tvé oblíbené podniky, kam ráda chodíš jíst nebo vyloženě jenom mlsat?
V Praze mám takovej svůj all time favorite podnik Moment. Je tam skvělá domácká atmosféra, chodím tam od tý doby, kdy ten podnik otevřeli, takže je to pro mě taková srdcovka a ty dokonalý dorty, bagely a vlastně všechno – mňam. Určitě doporučuju vyzkoušet. 
Pro raw milovníky musím doporučit sympatickou kavárničku MyRaw Café, která je dle mýho názoru skvělá i pro pracovní schůzky a je celkově taková víc fancy. 
Ještě musím zmínit i Momo Café, který má taky dokonalý mňamky a dělají dokonce i catering, což je skvělý. 
V Ostravě mě momentálně nejvíc baví nově otevřený Black Kale Bar, kde mají nejlepší Matcha Latte, který jsem v Česku měla, takže mě tam asi teď budou mít pořád :D

Všimla jsem si, že se snažíš žít formou minimalismu. Co je pro tebe nejtěžší a v čem ti naopak minimalismus pomohl?
Nejtěžší pro mě bylo vůbec začít, protože množství oblečení, bot a kabelek, který jsem měla ve skříni bylo naprosto neskutečný. Bylo to těžký, ale zároveň jsem cítila, že se toho potřebuju zbavit, potřebuju si odlehčit a dát pryč zbytečný věci. Začínalo to u mě tím, že jsem přestala oblečení kupovat a potom jsem postupně třídila a třídila, no a vlastně ještě pořád třídím, i když už mám těch věcí asi jen desetinu. 
Minimalismus mi pomohl v tom, že jsem si hodně vyčistila mysl, jsem mnohem víc v pohodě a s každým vytříděním šatníku jsem si připadala „lehčí a lehčí“. Člověk si uvědomí, jak málo toho vlastně k životu potřebuje. Mluvím tady jen o oblečení, protože pro mě to tím začalo, a byla to ta nejsložitější část, ale minimalismus se může týkat všech oblastí života – například i lidí, kterými se obklopujeme.

Byla jsi v Americe, Koreji, ale i na 4 měsíce sama v Asii. Jak jsi se odhodlala takhle sama odcestovat do neznáma a co sis tak daleko od domova uvědomila? Případně co se v tobě samotné změnilo?
Já ráda hecuju sama sebe a ráda dělám riskantní věci a věci o kterých vím, že nebudou lehký a bude stát spoustu úsilí je zvládnout. Takže to je asi odpověď na to, jak jsem se odhodlala. Prostě jsem si usmyslela, že jedu, a tak jsem jela. Podle mě je důležitý o tom moc nepřemýšlet a říct si jen ok, tak si tady sbalím batoh a můžu vyrazit. Když totiž začneš plánovat úplně do detailů, jak co bude a jak to vlastně celý zvládneš, je dost pravděpodobný, že si řekneš, že radši zůstaneš doma.
Cestování mě změnilo hodně, ani nevím kde začít Naučila jsem se být otevřenější novým věcem a možnostem, naučila jsem se vážit si maličkostí, protože na cestách není nic 100% jistý a taky jsem se naučila mít to tady doma (v Česku) ráda. Když jsem odcestovala poprvý, spíš jsem viděla všechno špatný na Česku a všechno skvělý na ostatních zemích. Myslím si, že teď po tom všem cestování tyhle věci beru spíš střízlivě a objektivněji a taky jsem si uvědomila, že se tady vlastně nemáme tak špatně, jak jsem si vždycky myslela. Všechno má své pro a proti. 

Když se ještě vrátím k cestování. Jak to máš s jídlem, když někam takhle jedeš? Nebojíš se, že nikde dlouho neseženeš nic, co je vegan? (pokud třeba nepočítáš ovoce, zeleninu,..)
Já se obecně nějak nestresuju tím, kde budu bydlet, jak kam dojedu, co tam budu jíst – možná je to i tím, že už mám nacestováno hodně a vím, že vše se vždycky vyřeší a je zbytečný se tím stresovat Většinou se ale koukám předem na HappyCow nebo prostě hledám veganský podniky v místě, kam se chystám. Zatím se mi stalo opravdu jen jednou, že jsem s tímhle měla problém, a to bylo na severu Laosu, kde to není vůbec turistický a lidi neumí opravdu ani slovo anglicky. Problém byl hlavně to, že se s nimi nedalo pořádně domluvit, takže jsem byla radši pár dní o rýži, banánech a sójovým mlíku :D 

Možná ne každý ví, že máš internetový obchod, kde prodáváš oblečení. Máš nějaké další plány do budoucna, které chceš zrealizovat ohledně tvé kolekce?
Původně jsem chtěla, aby moje značka byla čistě jen s veganskými motivy – proto i ten název Plenty of Peas - ale momentálně mám takový plány, že udělám i nějakou kolekci s motivy o cestování a takový motivační citáty. Pořád chci, aby to oblečení mělo nějakou message – to je pro mě hodně důležitý, ale chtěla bych to trochu rozšířit i mimo veganství. Další motiv mám v plánu před létem a bude o cestování, tak se můžete těšit!

Je něco, co bys předala dál svým odběratelům (a mým čtenářům)?
Určitě bych vám chtěla vzkázat, ať si jdete za svými sny a nebojíte se trochu zariskovat, protože když nevystoupíte ze svý komfortní zóny, nikam se v životě neposunete  

Verču jsem oslovila hlavně z důvodu, že svými příspěvky předává úžasnou náladu a její cesta, kterou se vydala je víc než zajímavá (minimálně inspirativní pro nás všechny).
Jsem vděčná za takové lidi, kteří svou tvorbou obohacují youtube scénu a celkově někoho, kdo žije pro to, co ho dělá šťastným!

Pokud Verču ještě neznáš, určitě koukni i na její instagram a facebook, kam přidává fotky ze života a hlavně skvělýho veganskýho jídla!
S láskou,

You May Also Like

6 COMMENTS

  1. Tak tenhle rozhovor se ti strašně moc povedl, byla radost ho číst! :) Verču jsem díky Kamče před pár týdny (možná už měsíci) objevila a asi nedokážu vymyslet lepší slova, než že je prostě skvělá, inspirující a neskutečně motivující.. víc takových lidí, prosím! ♥

    Another Dominika

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jéé, moc ti děkuju:)
      Ano, také by to chtělo víc takových lidí!

      Vymazat
  2. slečnu nepoznám, ale vyzerá to na riadne inšpiratívnu osôbku :)

    OdpovědětVymazat
  3. Verču mám ráda, koukám na ni už nějaký ten pátek a je super. Krásný rozhovor, opravdu jsi vybrala hodně zajimavé otázky! super! :)
    Maris Novotná

    OdpovědětVymazat