DEAR BLOG #5

Pamatuješ na koncept dear blog článků, které jsem postovala, když tenhle blog začínal? Pokud ne, tak jednoduše zadej u mě na blogu do hledáčku "dear blog" a najdeš 4 články, které jsem už (poměrně) dávno sdílela. Co takhle se k tomuhle konceptu vrátit? Chybí mi.

Když už jsem u článků tohohle typu, přivádí mě na fakt, že v době, kdy jsem blog zakládala na něj chodila spousta lidí a ti byli hodně aktivní. U článků bylo xy komentářů a já se sama divila, jak se jim blog (i články) líbí a ještě překvapenější jsem byla, když se ke mě vraceli.
Tahle vlna nějakým způsobem přešla a zas tak úplně nevím, co se stalo. Možná nemám tak kvalitní obsah jako na začátku nebo jsem si jednoduše získala pár pravidelných čtenářů a ti ostatní na mě zapomněli. Tak či tak jsem se v rámci tohohle úpadku rozhodla, že se vrátím ke starým příspěvkům a nebudu zveřejňovat nic, s čím nebudu zas tak úplně spokojená (jen aby něco vyšlo).
- nejde o to, že by mi pravidelní čtenáři nestačili, ale o strach, že jsem jako blogerka přestala vydávat obsah, který lidi baví a za kterým se rádi vrací (a to bych ráda změnila)

Na několik dní jsem se blogu musela vzdát. Ne proto, že bych chtěla, ale proto, že začalo zkouškové. Mé úplně první.
Hodně jsem se strachovala, ale testy dopadly mnohem lépe než jsem čekala. Studuju obor, s kterým nemám prakticky žádné zkušenosti a výsledky mám o tolik hezčí než na studiu střídní školy. Tady je poznat hlavní rozdíl a to ten, že konečně studuju to, co mě baví.
Bohužel jsem nezvládla dějiny českého filmu, ale díky bohu máme ještě dva pokusy, tak doufám, že na první dobrou (opravnou) test napíšu.


Moje mysl je zamotaná jako už dlouho nebyla. Stojím neustále před ne jedním rozhodnutím, které může ovlivnit mě a hlavně lidi kolem. Nedokážu si vybrat, nevím, co chci a už vůbec nevím, co cítím. Tahle období nemám ráda. Jsem zmatená, vystresovaná a vždycky, když mám chvilku na odpočinek, hlava šrotuje a přemýšlí. Nedá mi pokoj.

Vrátila se mi nenávist. Nenávist k sobě samé. Jsou dny, kdy si umím říct, že mi to sluší nebo, že joo, dneska mám hezké vlasy a makeup, ale těch dní je v tomhle období tak málo...

Pokud jde o mou hlavu, taky neví co zrovna chce. Miluju zimu a jsem vděčná, že je konečně sníh, mráz a ještě líp sluníčko, které pálí do zad v zamrzlý krajině.
Ale moje tělo tohle nezvládá. Už jsem vyčerpaná, vymrzlá a chci léto. Ale jak se začíná léto blížit, tak ho nechci. Chci žít v tý krásný zamrzlý krajině a hrát si na ledovou královnu. 
Že by ta ženská logika? Ale ano a nebojím se to přiznat.

A taky jsem asi poslední náctiletá, která nekojí. To je jen takový poznatek někoho, kdo žije obklopený náctiletýma maminkama, tatínkama a fůrou jejich dětí. Miluju děti, to ano. Nadevšechno si přeju milujícího muže a zdravé děti, které mě budou budit ve dvě ráno a sát mi nervy. Ale nevím, jestli je to rozumem, strachem nebo čím, jenže já z tohohle vysněnýho stále nic nemám.
A jo. Je mi teprve 19, ale třicítka na krku, kdo mi toho tátu pro děti bude shánět?

A jak jsi na tom s pololetím nebo zkouškovým ty?
Jsi ráda za letošní zimu nebo už se těšíš na léto a taky znáš tolik náctiletých slečen/kluků, co se stali nebo v blízké době stanou rodiči?
- to, co jsem psala o třicítce na krku neber vážně. 

S láskou,

You May Also Like

4 COMMENTS

  1. Já už ty zkoušky mám všechny hotové, což je pro mě docela úspěch, protože jsem ještě na předchozí vysoké pár předmětů dodělávala ještě v únoru :D A je fakt, že se teď s dětmi roztrhl docela pytel, protože v mém okolí je hned několik slečen, kterým je něco kolem dvaceti - ani ne - a už jsou budou maminkami!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak moc gratuluju, že máš zkoušky hotové!

      Vymazat
  2. Já mám před sebou ještě jednu zkoušku, ale tu nejhorší jsem měla ve čtvrtek a dopadla dobře, tak se mi hodně ulevilo. Teda je otázka, jestli byla fakt nejhorší, ale já ten předmět nenáviděla a ta zkouška zadarmo nebyla. Poslední mám až 2.2. pro nedostatek termínů, ale nesmím to podcenit a od zítřka se začínám učit. Teď jsem se o víkendu zlehka věnovala bakalářce aspoň. To s těmi dětmi z vlastní zkušenosti neznám, sice jedna holka ze školy čeká, ale skoro ji neznám, takže to neřeším :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak ať ti poslední zkouška klapne!
      Naštěstí my jsme jedna z mála škol na které jsou termíny předem dané a všichni je máme stejně, takže je to má taky svoje pro a proti :D

      Vymazat