In DAILY THINGS

TIME IS RUNNING

Ani nevím, jak jsem se k takovému zamýšlení dostala, ale sedím, upravuju blog a najednou začnu díky starým příspěvkům vzpomínat. Kdo by byl řekl, že se toho ještě dočkám.... (?)

Jako první jsou tu vzpomínky z Anglie. Se svou angličtinou jsem se smířila s faktem, že mě do Anglie nevyberou, protože se vybírali studenti dle výsledků a já možná měla známky na chvalitebou, ale mé znalosti na tom byly poněkud hůř. Ale oni mě doopravdy vybrali. Neskutečný!
Dalším faktem byly finance. Jenže, víš, jak báječné rodiče mám? Oni mi tu cestu zaplatili, protože věděli, že o anglii sním už od malička a já si díky nim mohla splnit asi největší sen, který jsem do té doby měla. Neskutečný? Ano, to skutečně je!
A nedavno to byl rok, co jsem se do Anglie podívala. Jak to uteklo? Nevzpomínám si.

A tak se dostávám k dalšímu drobnému výročí a to si zasluhuje maturitní ples. Také to je teď v prosinci rok, co jsem se procházela v krásných šatech po parketu a tančila s tátou a babičkou jako bychom nikdy nemuseli přestat. Nakonec jsme přestali a s koncem našich tanečních kreací skončil i ples. A jak se mi povedlo odmaturovat? Sama nevím, ale sakra, vždyť já už chodím na vysokou!



Vtloukáme si do hlavy, že na smutnou minulost nemáme myslet. Jenže, smutné jsou většinou jen ty konce a tak si čas od času vzpomenu na to, jak jsem byla víc jak rok šťastná po boku mého expřítele. Rok je dlouhá doba, ale ne tak dlouhá, aby na ni nešlo pozapomenout. I tak to bylo období, díky kterému jsem dospěla a měla možnost poznat něco, co jsem do té doby nevěděla, že mě potká.

Už je to rok, co jsem byla na dovolené u moře a oslavila na ni (sice v horečkách, ale oslavila) dospělost. Ten čas od 15tin do 17tin ubíhal pomaleji než teď nebo mi to jenom přijde? Najednou jsem slavila 18 a teď už mi je zase o rok víc. Jak se to stalo?

Rok s blogem Of-GoldBook. Blogování mě naplňuje zhruba 7 let života, což je neskutečná doba, ale s tímhle blogem jsem se konečně dostala někam, kde to doopravdy miluju a kde jsem sama svým pánem. Můžu zapomenout na realitu a žít, tak jak zrovna potřebuju.
Pamatuju na to, jak jsem si to tu všechno od začátku zařizovala a trápila se vším, s čím se jen trápit šlo. Ale krůček po krůčku jsem se dopracovala až k tomuhle článku a jsem docela pyšná!

Autoškola. To jsem vážně řidič? Také to byl rok, co jsem úspěšně složila zkoušky a dostala řidičák. Možná se to stalo jen díky mému štětí, ale můžu řídit auto, tak jsem asi i trochu šikovná!

Dneska je 26.11.2016. Sedím, píšu tenhle článek a uvědomuju si, že jsem ještě zapoměla na to, asi nejdůležitější. Moje štístko ušatý má dneska narozeniny! Slavíme 5 let ode dne, co jsme si ho vybrali a nastěhovali do našich životů. Bez něj by to nebylo takový, jaký je! A já ho miluju nadevšechno!

A co ty? Jak jsi na tom s uplynulým rokem a vzpomínkami?
S láskou,


Related Articles

2 COMMENTS:

  1. Krásný článek! Přijde mi taky neskutečný že je to více než rok, co jsem se podívala do krásné Anglie. Blog jsem si zakládala i proto, že jsem chtěla mít vzpomínky a teď se po půl roce koukám snad na můj první pořádný příspěvek o konci základky. A jak se dívám na celý ten rok? Je to šílený. Nedávno jsem byla vystresovaná s příjmačkami, léto uteklo jako voda, nastoupila jsem na střední, po dvou měsících přestoupila a v pátek byl věneček. Je hrozný jak to letí.
    Měj se krásně a Veselé Vánoce :)
    www.lifestylebymaky.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jéé, tak to máš také krásné vzpomínky:)
      Je super si je takhle uchovávat:)
      Já se teď vrátila ke scrapbooku a doplňuju si fotky z různých akcí, výletů a celkově střípky ze života:) Sice vytiskám spoustu barvy :D ale miluju tenhle koncept uchovávání vzpomínek. Ty jsou nejvzácnější!

      Také přeju pohodové a krásné Vánoce <3

      Vymazat

Používá technologii služby Blogger.