In DAILY THINGS

SMALL ACTS

Všímáme si velkých činů, ale každá maličkost nás dohání k pláči, vzteku a zlosti. Nemělo by to být naopak? Byly doby, kdy jsem se nedokázala radovat z maličkostí. Přišlo mi, že pokud chci dokázat, jak mám druhého ráda, musím mu odpálit ohňostroj s nápisem "Miluji Tě" a i to bude málo. Uvědomila jsem si, že tomu tak není. Nestačilo by něco menšího? Co třeba čas? Pokud nám na někom záleží, budeme s ním trávit tolik času, kolik budeme chtít a 24 hodin bude málo. Nezáleží na tom, kolik růží dostaneme, ale všímáme si toho, že už jen to, že si ten druhý vzpomněl nás má dělat šťastnými? Radovat se z maličkostí je ten největší krok ke štěstí!


Prošla jsem si spousty těžkých období. Mnohdy tak těžkých, že jsem na sebe po tom všem skutečně pyšná. A divím se, že na tomhle světě ještě jsem. Je jednoduché říct "nezvládnu to"než se postavit na nohy, oklepat se a jít dál. Chápu, jak těžké tohle dokáže být. Sama jsem se dostala do situací, kdy už jsem opravdu nemohla. Kdy jsem věděla, že sama sobě nepomůžu, ale ostatní mě vyhnat ze dna neuměli. A věř nebo ne, jednou takové dny přijdou. Ať už jsi je prožila nebo ne, pravděpodobně přijde minimálně jednou za život situace, kdy se nebudeš moci posunout, protože tě všechno kolem tebe potáhne k zemi. A nebude to jen okolí, ale budeš to ty sama. Nikdo tomu nedokáže zabránit. Přichází to v nejméně vhodných chvílích (což už je všeobecně známo), ale jsou to ty nejdůležitější stavy, které dokáží změnit celou tvou osobnost. Začneš si všímat maličkostí.


Tak schválně. Dokážeš se usmívat na kolemjdoucí jen tak? Přes všechen stres, rozčilení, nenávist, smutek? Dokážeš podat pomocnou ruku i svému "nepříteli" a pomoci, jak se říká bližnímu svému? Dokážeš se alespoň jednou za den pousmát nad sebou samou? Umíš věnovat to, co nestojí nic a postará se o maximum? A Teď, jinak. Jaké pocity pociťuješ, když se na tebe někdo při pozdravu usměje? Nebo když ti prodavačka v obchodě popřeje "krásný den"? Takových maličkostí bychom si měli vážit! Uvědomuju si to čím dál víc. Aktuálně chodím na brigádu a i přes můj "hendikep", o kterém se chci vyjádřit v jiném článku jsem šťastná za radosti všedního dne. Můžu být sebevíc vytočená z lidí, můžu být sebevíc unavená (a to teda jsem!) a může mi být na nic. Projde kolem mě jeden jedinej človíček, pozdraví, věnuje mi úsměv a jsem nabitá energií, radostí, štěstím a něčím nepopsatelným. Sama vím, co všechno tohle malé "kouzlo" dokáže ovlivnit.

Každý máme problémy. Každý jsme je měli nebo mít budeme, ale důležité je povznést se nad okolnosti. Stačí několik slov od někoho, na kom nám záleží nebo naopak od někoho, koho neznáme. Celý náš život se staví z maličkostí. Z malých činů se stávají velké věci. Od malých základů se posouváme blíž a blíž k plnění svých velkých snů. Malé krůčky, malé činy. Všechno tohle do sebe zapadá a vzájemně funguje. Je důležité všímat si toho, co nás obklopuje a z čeho se skládáme. Všímat si něčeho, z čeho se skládá náš malý svět.
Člověk, který si skládá maličkosti do sebe jako skládačku, ten se stává velkou osobností. A každý má nárok na to, stát se inspirací. Stát se osobností!

Všem přeju ten nejkrásnější den plný pozitivní energie!
PS: Usměj se ♥

Related Articles

8 COMMENTS:

  1. Míšo, ty umíš tak krásně psát! ♥ Už když jsem si článek četla, usmívala jsem se a to jsem ani nemusela dojít k tvému P.S.. Mně často přijde, že mi právě ty maličkosti unikají, že se soustředím na něco většího a cestou mi unikají ty malé věci, které jsem dokázala a ze kterých bych se měla radovat..

    Another Dominika

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. opravdu ti mockrát děkuju! ♥ Jsem ráda, že se ti článek líbí ♥ A je to těžké, protože když jsme smutní, nejde se moc dívat na ty maličkosti, díky kterým se nám následně uleví, ale až si to uvědomíme je to mnohem lepší :)

      Vymazat
  2. Ahoj Míšo, píšeš moc hezké články :)Nad každým tvým příspěvkem se zamyslím a pak mi vždy utkví v paměti :)(někdy nad ním přemýšlím třeba půl dne).Například u tohohle jsem přemýšlela o tom, jestli se opravdu dokážu radovat i z maličkostí. Musím přiznat, jak kdy. Když se třeba na mě někdo usměje a popřeje mi hezký den, tak mě to potěší moc. Když jde ale třeba o nějakou maličkost ve škole, tak u toho ještě nepociťuju takovou radost. A na tom se pokusím zapracovat.
    A tak ti přeju hezký den a doufám, že ti tato maličkost v podobě komentáře zpříjemnila den.:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ani nevíš, jakou radost jsi mi udělala :)
      Jsem moc ráda, že ti moje články něco dávají a nějakým způsobem nad nimi přemýšlíš:) A jsem také ráda, že maličkosti nebereš úplně na lehkou váhu!
      Také ti přeji krásný den! A moc děkuju ♥

      Vymazat
  3. Myslela jsem si, že se z maličkostí raduji až moc, ale ono to vůbec není na škodu, když mi udělá radost i třeba nový zubní kartáček, nově balení šamponu nebo čerstvě povlečená postel. Člověk si ten den alespoň o něco víc užije. Občas jdu po ulici a jen tak se na někoho, kdo se na mě podívá, usměju, většinou na mě koukají jako na nějaké individum, že proč se na ně směju, ale mně to udělá radost, tak proč ne :). Tvoje články mě začaly neskutečně bavit, píšeš nádherně a hltám každé jedno slovo :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. tak to má být! Moc ti fandím ♥ Kéž by byli všichni takový:)
      A moc děkuju, protože jsi mi tímhle komentářem udělala neskutečnou radost! Hned se usmívám, jak úžasné čtenářky (a hodné) mám ♥

      Vymazat
  4. Užasnej článek. Měla jsem strach, že lidi, kteří si tohle myslí nebo se tím trochu zaobírají, ani neexistují. Jsem z tohohle článku opravdu nadšená a děkuju za něj :). Taky se snažím radovat z maličkostí a hned mám lepší den, když se mi to daří :)
    www.lifestylebymaky.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je správné! Koukám, že je nás víc ♥

      Vymazat

Používá technologii služby Blogger.