In DAILY THINGS

CHANGE IS LIFE

Žijeme ve světě, kde není normální mít růžové vlasy a kde není ani trochu možné nosit černou podprsenku pod bílým tričkem. Každý sebemenší náznak odlišnosti je důvodem k útokům těch, kteří žijí podle pravidel. Těžké je se oddělit a ještě těžší vydržet mimo dav. Jsem člověk, který raději splyne s davem. Ne proto, že bych chtěla. Má to své důvody, které nedokážu překonat (o tom v jiném článku). Zároveň bych chtěla zvednout ruku a říct sobě (i ostatním), že jsem jiná než oni. Jiná než taková, jaká jsem sama pro sebe.
Několik měsíců zpátky (není to dávno) se změnil velký kus mě. Zapříčinilo to mnoho událostí v mém životě, ale dokázala jsem se postavit na nohy a ukázala sama sobě, že zvládnu to, co chci. S každou slzou jako by odcházela má stará osobnost a s každým úsměvem přicházela ta nová. Někdy si přejeme změnit samy sebe a nakonec nás změní někdo/něco z čistajasna. Jak? To je na každém. Můžeme se nechat pohltit a spadnout do tmy nebo se naopak zachytit a vyšplhat až k výšinám.
Uvědomuju si stále častěji, že žijeme jen jednou. Je důležité najít samy sebe. To, že jsme ještě neznamená, že jsme to my. My pro sebe samé.


Asi každý z nás někdy pocítil, že je na čase změnit nějaký kousek sebe. Většinou jde o vizuální změny, jako například sestřih, barva vlasů, líčení, oblečení, cvičení,... Je toho tolik, co můžeme změnit a cítit se lépe! Navíc, kdo hledá, najde a pokud najdeme samy sebe a to, v čem se cítíme nejlépe, máme vyhráno.
To, pro co jsem se rozhodla bylo spontánní rozhodnutí a téměř nikdo o něm nevěděl. Podle mě je tohle to nejlepší, co můžeme. Rozhodnout se samy za sebe, pro sebe a kdykoli. Vždyť kdo nám poradí lépe než naše vnitřní já? A nevím, jak to máš ty, ale mě osobně, když někdo poradí, co si vybrat, víc se mi líbí rozhodnutí číslo 2, které mi můj "poradce" neporadí. Ironie?
Změna není veliká, ale viditelná. Pravděpodobně nikdy jsem se během vizuálních změn necítila tak skvěle, jako teď. Jako bych se probudila do nového dne, jako nový člověk a to se změn i bojím.
Nebudu chodit kolem horké kaše a jednoduše to na tebe vybalím.

Nechala jsem se obarvit. Z blondýny je po dlouhé době přírodní bruneta! Barva tedy není má přírodní, ale od přírody jsem se z blondýny stala brunetou (kterou jsem si později přebarvila na bílou/blond) no a teď, voala jsem zpět ♥ Jako by mé blonďaté já byl někdo jiný, kdo nesl to, čeho jsem se chtěla (čti měla) vzdát. Jako by mě příroda z blondýny přebarvila na brunetu proto, že to tak být mělo a já, jako bych bojovala proti ní. Všechno má svůj význam a i já měla důvody k tomu, abych podstoupila tuhle změnu. Jsem šťastná a ano, mám se ráda. Jsou chybičky, které bych ráda změnila (na těch pracuji). Jsou tu mé povahové nedostatky (které naopak pravděpodobně nezměním), ale holky! Milujte se! Stojí to za to! ♥
Dej mi vědět, jaké změny by jsi chtěl/a zkusit ty a jakých změn se případně nejvíc bojíš!
A pamatuj, že ať se rozhodneš jakkoli, bylo to tvé rozhodnutí a v danou chvíli bylo správné!
S láskou,




Related Articles

7 COMMENTS:

  1. To je prostě v mysli. V mysli nám jakákoliv změna přinese pocit, že je něco skutečně jinak a že je možný začít znovu, když chceme. Sama jsem zatím nepochopila, jak přesně tohle funguje, ale funguje. Vizuální změny nám stejně přinesou to největší potěšení:). Měla jsem úplně stejný pocit, když jsem si asi 2 roky nazpět stříhala vlasy až po pas. Bylo to pocit, jako kdybych si odstřihla všechny problémy :D!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. a samozřejmě ti to moc sluší).

      Vymazat
    2. Ano, náš mozek (a s ním i spojená mysl) jsou největší "vládci" našeho těla. A moc ti děkuju!:)

      Vymazat
  2. Veľmi pekný článok :))
    partofnicol.blogspot.sk

    OdpovědětVymazat
  3. Wow, to je teda pořádná změna! Asi bych si tě předtím nedokázala představit jako brunetku, ale možná mi to k tobě pasuje i víc než blond :) Ale nejdůležitější je, že ty jsi spokojená ♥ Já sama jsem teď za poslední dva roky stáhla barvu z hodně tmavě hnědý na blond, ale chci zpátky na tmavo, jen když jsem byla teď v červnu u kadeřnice, tak mi řekla, že před létem nemá cenu vlasy ztmavovat, že by se vyšisovaly od sluníčka, tak čekám na září a nemůžu se dočkat, až budu mít tmavou barvu zpátky.. jen doufám, že si to zas nerozmyslím :D

    GIVEAWAYAnother Dominika

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. tak to jsme prošly tím stejným :D :)
      mě kvůli sluníčku dal kadeřník asi o odstín (o dva) tmavší a pokud to nějak sleze (nebo spíš pokud by ta blond vylezla) dobarvíme to ještě jednou:) chtěla jsem se taky nechat obarvit až v září, ale sakra já se nemohla dočkat! :D
      tak hlavně i nic nerozmýšlej! A vlítni do toho ♥

      Vymazat

Používá technologii služby Blogger.