In DAILY THINGS

AUTUMN MOOD

Podzim přišel a s ním i myšlenky, které mne provází celé dny a noci.
Jak jednoduché by mohlo být na ně zapomenout.
Těžká rána, těžké dny. Vyčerpaná vstávám, vyčerpaná chodím spát.
Škola, maturitní noviny, blog, rodina, přátelé, přítel, fitness. Vše, co mám ráda musím vyskládat do škatulek a rozvrhnout tak,abych to zvládla. V takových chvílích člověk pochopí, které priority jsou pro něj důležité a které priority, o kterých si jejich důležitost nalhával jsou nepotřebné.

24 hodin je dost na to, aby každý stihl, co potřeboval, ale já začínám uvažovat nad délkou 24 hodin. Jsou pro mne nedostačující.
Každá chvíle je pro mě něčím důležitá. Vážím si chvilek klidu, odpočinku a snažím se řešit problémy, které málo kdo chápe jako problém s velkým P.

Bojím se, že v životě nedokážu, co jsem si vysnila. Připadá mi, jako bych dospěla ze dne na den. Nedospěla jsem číslem 18. Dospěla jsem jen tak a najednou.
Pro někoho jsou sny jen pouhým výmyslem naší fantazie, ale pro mne jsou pohybem dopředu. Bez nich bych stála na místě.
Kniha se sama nenapíše. Maturita se sama neudělá. Místa se sama nenavštíví. Články se sami nenapíší a filmová škola se sama nedostuduje.

Je důležité uvědomit si naše priority. Naše nejtajnější přání a uvědomit si, jak moc na nás působí důležitě. Na světě by nebylo vynálezů, knih, filmů ani obyčejných či neobyčejných blogů. Někdo si uvědomil, jak moc je pro něj důležité psaní, herectví, zpěv a dokázal, co dokázat chtěl. Přesně tak, to vidím já.

Sny jsou pro mne důležité, stejně jako samotné činy nebo rozhodnutí, které dělám.

Velké zdůraznění patří podzimu. Donutí nás přemýšlet. Můžeme být samotní, se svými myšlenkami, které jsou mnohdy komplikované a na začátku je nechápeme. Později nám většinou dojde podstata našich snů a myšlenek. Zjistíme vše, co bylo potřeba k sestavení skládačky.

Přemýšlím, jak naložím s časem. Jak stihnout vše, co musím a vše, co chci. Jsou chvíle, kdy bojuji o každou vteřinu a na druhé straně jsou chvíle, kdy potřebuji vypnout. Nemyslet na nic a vlastně ani na čas. Zjistím, že jsem se zastavila a se mnou také vše, co mě tížilo. Začnu přemýšlet a pak se probudím. Jako bych tu byla znovu. Ve svém novém já.

Každé takové probuzení je pro mne výjimečné. Mám v hlavě pořádek. Uklizeno. Jako bych to ani nebyla já. A to je pro mne podstatou. Podstatou existence vůbec. Člověk by se měl naučit jen tak vypnout a znovu se probudit. S hlavou vztyčenou a s myslí čistou.

Stejně jako podzim, který shazuje listí ze stromů a dodává jim novou barvu. Dává jim nový život, novou šanci. A přesně tímhle mne podzim naplňuje.

Možná tenhle článek nikdo nepochopí, ale jedno vím. Jsem tu já, s myslí plnou otázek a snažím se najít správné odpovědi. A až tu budou odpovědi, budu tu také já. Nová, čerstvě probuzená, s hlavou čistou a odpočatou.

Related Articles

2 COMMENTS:


  1. Viem o čom píšeš. Niekedy to na človeka príde a ani si neuvedomí ako dni plynú. Verím že dosiahneš všetky svoje sny :) budem držať palce :)

    Dnes som písala článok, ako sa mne splnil sen a tento citát sa mi k tvojmu teraz tiež hodí :) tak ti ho tu dám :)
    “Follow your dreams, because you wouldn't want it so bad if you couldn't have it. The universe gives you these dreams because you can have them.
    If you're willing to work for it, you can have anything you want.”

    Me and my ART

    OdpovědětVymazat

Používá technologii služby Blogger.